Komunisté v Moldavsku nebudou dál vládnout

Martin Ježek | Publikováno 31.7.2009 7:46

Komunisté sice vyhráli volby v Moldavsku, ve skutečnosti je pro ně výsledek ale prohrou। Přišli totiž o dosavadní většinu v parlamentu a ani nadále nemohou sami prosadit svého kandidáta na prezidenta.

Ten totiž musí být zvolen přinejmenším 61 hlasy ze 101členného parlamentu। Takovým počtem nedisponují ani komunisté, ani opoziční liberální strany, které v součtu dostaly nejvíc hlasů. Už z toho je zřejmé, že politická krize v Moldavsku, která trvá už od dubna, zatím nemá konce. Jedině prezident totiž může podle ústavy jmenovat nového předsedu vlády. Vítězné strany tak mohou zformovat jen vedení parlamentu, vládu už nikoli. Právě to, že se parlament nemohl shodnout na prezidentovi, způsobilo, že byly vypsány předčasné volby.

Komunistická strana podle předběžných výsledků získala 45,1 procenta hlasů, což ji zaručuje ve 101členném parlamentu 48 poslanců। Zbylých 53 poslanců budou mít čtyři opoziční strany, které deklarovaly, že spolupráce s komunisty pro ně nepřichází v úvahu. Šéf liberálních demokratů Vlad Filat už prohlásil, že nekomunistické strany jednají o vytvoření koalice. „Dobře znám mentalitu komunistů, vytvořit s nimi koalici je zhola nemožné,“ řekl v moldavské televizi Marian Lupu. Dosavadní komunistický prezident Vladimir Voronin však po volbách řekl, že je prý pro zemi nezbytné vytvořit velkou koalici, o níž komunisté dosud nikdy nemluvili a nepřipouštěli možnost jejího vzniku.

Podle agentury AP znamenají výsledky téměř jistý konec poslední komunisty vedené vlády v Evropě। V Moldavsku, které je nejchudší zemí Evropy, mohli voliči vybírat z osmi stran, mezi nimiž byli i komunisté vládnoucí od roku 2001. Jejich vítězství bylo předem označováno za projev většího příklonu k Rusku, zatímco úspěch liberálních stran by podle analytiků signalizoval těsnější vazby se Západem. Dubnové volby, po nichž byl rozpuštěn parlament, vyhráli přesvědčivě komunisté, opozice však hlasování označila za zfalšované. Když protesty mládeže z počátku dubna k opakování voleb nestačily, blokovala opozice oba pokusy o zvolení dosavadní premiérky Zinaidy Greceaniiové novou hlavou státu, a prosadila tak pomocí ústavy volby nové.

E15